Zkoušky
Hodnocení: 52 bodů/60 - Prospěl výborně
Jelikož jsme měli natrénováno domluvili jsme se s Janou, že se přihlásíme na Zkoušku ZZO. Našli jsme si, že v Kyjích posuzuje pan rozhodčí Stanislav Skála, kterého jsme měli asi před třemi lety na zkoušce se Samem a byl velice hodný. A tak jsme doma dotrénovali aport a odložení za chůze a v neděli jsme vyrazili na druhou zkoušku. Počasí bylo hrozné. Velká zima a mlha. Naštěstí jsme se mohli schoval v klubovně, kde bylo teplo. Po nástupu, kde si pan rozhodčí zkontroloval čipy a tetování, šli téměř všichni účastníci zkoušek na stopy. A tak jsme čekali a čekali, téměř 2 hodiny než se vrátili. Jak jsme vrátili, mohla začít naše první část zkoušky. Jako první šla paní Koťátková s německým ovčákem. Druhá jsem šla já. Max už od začátku dne byl takový trochu zabržděný. Nechtěl si moc sedat. Snažila jsem se ho trochu nabudit, ale moc to nepomohlo. Po hlášení panu rozhodčímu jsme začínali opět přivoláním. Už když jsme vycházili u nohy, tak Max byl hodně překvapený, jak pan rozhodčí povely křičí. Pořád se na něho ohlížel. Maxe jsem odpoutala z vodítka a dala mu volno, ale nechtěl se ode mě odlepit. Tak jsem mu už v zoufalství řekla Stůj. Naštěstí poslechl a stál a já ho mohla přivolat. Docela jsem se divili, ale za toto přivolání jsme dostali 9 bodů. Při chůzi u nohy se Max vůbec nesoustředil. Pořád čuchal a v obratech se loudal. Ještě stěstí, že byl na vodítku jinak by ode mě šel asi metr. Naštěstí sedni - lehni se nám docela povedlo, ale přisedal si k noze na křivo. Nakonec se zakoukal do křoví a moc nereagoval:o( Když jsem šli zpět k panu rozhodčímu, měl už téměř svěšení ocas. Nevím proč, ale myslím si, že pan rozhodčí opravdu hodně křičel a Max to bral jako, že dělá něco špatně. Odložení za chůze jsme zvládli moc hezky. Sice pár bodů nám pan rozhodčí srazil za to, že jsem se k Maxovi sehnula. Na to že jsme to moc netrénovali, Max krásně zalehl a zůstal až do mého povelu sedni - dostali jsme 7 bodů. Pak jsme šli na aport. Jako aport jsem vzala kroužek ze zahrady, který Max miluje. Aport se povedl, až na to že na mě skočil, když mi aport přinesl. Ale i tak 8 bodů:o)) Nakonec nás čekalo odložení. Na odložení si Max nechtěl vůbec lehnout. Když jsem ho donutila, přemluvila, si lehnul. Během odložení se ani nehnul, a tak jsem odložení zvládli na 10 bodů. Trochu jsem z toho byla sklamaná, protože včera to bylo perfektní a dnes Max pracoval tak na 50%. Asi byl unavený, ale i tak se snažil a důležité je, že jsme první část zkoušky udělali:o) Na speciální cviky jsme opět čekali asi hodinu. První speciální cvik bylo odvolání psa od lidí hrající si s míčem. Při všech speciálních cvicích musí mít pes košík. Vzala jsem mu coursingový košík, ale i tak s ním trochu zápasil. Hlavně v prvním speciálním cviku. Maxe jsem vypusila z vodítka a hned se vrhnul na míč. Na první zavolání nereagovala a poslechl až na druhé zavolání. Cestou zpět se snažil sundat košík, který se mu zasekl v puse. Naštěstí si ho pak vrátil na čumák a přišel. Druhý cvik - projít mezi lidma a psama, kteří stojí ve skupince. Zvládl bez problémů. Poslední speciální cvik - uvázání psa u sloupu. Maxe jsem uvázala a nechala ho tam a šla jsem se schovat, aby mě neviděl. Kolem Maxe pak prošli lidi i se psem. Naštěstí se ani nehnul, takže všechny speciální cviky jsme splnili:o) Z dnešní zkoušky jsem neměla moc dobrý pocit, protože vím, že to Max umí lepší, ale důležité je, že jsme to zvládli a to ještě na výbornou - 52 bodů z 60, pan Skála opět nesklamal:o))
Hodnocení: 95 bodů/100 - známka Výborná
Na konci září jsme se s Janou od pudlíků Rony a Ený domluvili, že zkusíme udělat zkoušku z poslušnosti. Proto jsme hledali nějaký kurz poslušnosti, aby nás to donutilo trénovat. V ZKO Nymburk jsme našli přímo kurz Přípravy na zkoušku ZOP. I když to bylo trochu z ruky, tak jsme se přihlásili a začali chodit každou sobotu na tréninky. Celý říjen jsme podctivě trénovali a dnes konečně nastal den D. Přihlášených bylo 6 psů na ZOP a další tři na ZPU1. Složení psů 2x BOC, berňák, pudl a NO. Maxík byl ze všech zúčastněných nejmenší, ale nejšikovnější. Ráno jsme se sešli v 8 hodin. Do 8:30 probíhala prezence a po půl deváte přijel pan rozhodčí. Nejdřív vyrazili s jedním psem na stopu. Asi po půl hodině se vrátili a mohla začít první část zkoušky ZOP. Na řadu jsme šli jako třetí po Janě s Ený. Maxíka jsem pořádně navnadila a mohli jsme vyrazit. Po hlášení panu rozhodčímu jsme začínali přivoláním psa. Maxovi jsem dala volno. Samozřejmě nesklamal a běžel pozdravit pana rozhodčího, na kterého začal skákat. Takže přivolání bylo perfektní za 10 bodů:o) Dále následovala chůze u nohy na vodítku. Max chodil krásně, koukal na ně a krásně a rychle reagoval na všechny moje povely. Sedni - lehni - vstaň zvládl také ukázkově. Seděl i ležel krásně rovně. Chůze bez vodítka byla také moc hezká, i když občas se na chvilku začuchal, ale stačilo mlasknutí a opět krásně koukal. Všechny obraty také zvládl moc hezky. Po provedení cviků nás pan rozhodčí pochválil, že jsme chodili opravdu moc hezky. Pak jsme šli na odložení. Odložení bylo také bez problémů. Max krásně ležel a ani se nehnul. Po první části zkoušky nám pan rozhodčí zhodnotil náš výkon a řekl nám počet bodů za jednotlivé cviky. A dokonce nás před všemi pochválil za krásou chůzi a mě řekl, že takhle by měla vypadat práce psovoda. První část jsme měli za sebou. Pan rozhodčí nám strhnul pár bodů za to začuchání při chůzi, ale i tak jsme první část zkoušky splnili na krásných 48 bodů z 50:o) Pak jsme se šli koukat na ostatní a čekat na druhou část zkoušky - speciální cviky. Na skupinové cviky jsme šli s dvěma borderákama. Max na ně vůbec nekoukal a opět chodil moc hezky. Bohužel jsme šli každý jinak. Jedna paní hrozně hnala dopředu, tak jsme se chytla té druhé paní a hlídala jsem si jejich rychlost, aby jsme aspoň dvě chodili v rovině. Max krásně zvládl i protichod. Odložení ve skupině jsme měli také perfektní i když jeden pes co ležel vedle nás vstal a odešel. Naštěstí si čuchal kousek od Maxe a k Maxovi vůbec nešel. Dalším speciální cvikem bylo přecházení přes neobvyklé povrchy a na jednom z nich se měl pes zastavit a posadit se na něj. Bohužel Maxík se sice zastavil, ale moc se mu sedět nechtělo. Tak jsme měli za to stržený dva body. A jako poslední bylo přenášení psa cizí osobou. To bylo úplně bez problémů, akorát Max chtěl přenašeče spíš olízat a dostali jsme 10 bodů. Takže zkouška byla splněna na krásných 95 bodů ze 100. Max měl nejlepší zkoušku ze všech přihlášených na ZOP a ještě jsme dostali od pana rozhodčího pochvalu:o)
Hodnocení: I. cena - 156 bodů
Hlavní rozhodčí: Zdeněk Kučera
Rozhodčí: Pavel Flener a Vladimír Netrefa
Na zkoušku vloh jsme trénovali téměř celý půl rok. Byli jsme i na loveckém táboře a pravidlně jsme docházeli na hodiny k Terce od Kokíny, která byla tak moc hodná a ujala se nás, a pak i k Zuzce Veselé od loveckého výcviku. Max naštěstí ještě tak úplně lovecké smysly zakrnělé neměl, tak to bylo trochu jednodušší. Jen to v něm podpořit a ujistit ho, že právě tohle chci:o) Jelikož je plný energie a pořád by někde lítal, nebyl výcvik slídění zase tak obtížný. Naopak jsme měli trochu problémy s chůzí na řemeni a stopu vůdce. Ale co, natréváno jsme měli a tak jsme se v sobou 13.10. vydali na Zkoušku vloh na OMS Kladno do Horního Bezděkova. Sraz účastníků byl v 8 hodin v restauraci Botanika. Byl to krásný a luxusní komplex s hřeštěm golfu. No ceny podle toho také vypadaly. Po příchodu jsme se šli prezentovat, zaplatit a odevzdat PP. V 9 hodin byl nástup a oficiální zahájení zkoušek, kdy nám byli představeni všichni rozhodčí a řekli nám nějaké organizační věci. Pak jsme si každý vylosovali číslo pořadí v jakém jsme nastupovali k jednotlivým disciplínám. Já jsem si vylosovala číslo 6. Malá plemena byla rozdělena do dvou skupin od 1 do 5 a do 6 do 9. Naštěstí jsem byla v té méně početné skupině, ale zase jsem chodila na všechny disciplíny jako první. Ale nakonec to byla i výhoda. Po rozdělení do skupin jsme nasedli všichni do aut a rozjeli jsme se na jednotlivá místa, kde probíhala naše zkouška. Nejeli jsme daleko. Ve skupině se mnou byla border teriérka a dvě jezevčice:o) Po příjezdu na místo mohla zkouška začít. První disciplína byla slídění v poli. Šli jsme tedy na pole (asi s řepou nebo co to bylo). Pánům rozhodčím jsem nás představila a mohli jsme jít na věc. Ve slídění jsem Maxovi věřila, protože je to blázen a lítat po poli mu šlo. Dokonce i reagoval na stranové povely a nakonec nalezl i stopu zvěře, po které se vydal a běžel i dost daleko. Pání rozhodčí byli trochu překvapení, protože jak jsem se nakonec dozvěděla, že nevěřili, že bude tak hezky pracovat. Max odběhl dost daleko, ale za chvilku se vracel. Při návratu mu bylo vystřeleno, ale Max jakoby nic neslyšel:o) Vůbec žádná reakce a tak první část jsme měli za sebou. Díky bohu jsme nevyslídili nic živého. Slídění za 4, reakce na střelbu za 4 a poslušnost také za 4. Maxe jsem připla na vodítko a šli jsme čekat než slídění splní i ostatní:o) Během čekání jsme se bavili s hlavním panem rozhodčím, který nám vyprávěl své zážitky ze zkoušek. Měl jezevčíka se kterým měl snad téměř všechno. Občas jsme si potrénovala i chůzi na řemeni. Slídění splnili všichni až na jednoho jezevčíka, který odmítal v mokrém poli běhat, a tak vůdce odstoupil. Takže jsme zbyli jen 3. Pak následovala stopa vůdce. Jeden pan rozhodčí Maxe podržel a já s druhým rozhodčím jsme se šli schovat. Věděla jsem že tato disciplína je Maxova nejslabší, a tak když jsme odcházeli, tak se mi udělalo trochu špatně. Ale naštěstí všechno dobře dopadlo. Po vypuštění šel Max krásně po mé stopě. Akorát na konci se trochu seknul, ale netrvalo dlouho a našel mě:o) Takže stopa vůdce a nos za 4:o) Poslední disciplína bylo vodění na řemeni. Paní rozhodčí to nějak nehrotili a nechali nás udělat jen kolečko po poli. Max trochu čmuchal, ale za vodítko nezatáhl, takže vodění na řemeni také za 4:o) Měla jsem hroznou radost, že to máme za sebou a hlavně že jsme to splnili a ještě ke všemu na samé 4. Teda kromě hlasitosti, kterou teriéři mít nemusí:o) Takže naprosto úžasný výsledek:o) Naknec nám páni rozhodčí přečetli výsledky a zeptali se nás jestli máme nějaké připomínky. Samozřejmě nikdo nic, protože všichni jsme to splnili na samé 4:o) Pak jsme odjeli zase zpět do restaurace, kde jsme si dali oběd a čekali až se zapíší všechny výsledky. Vyhlášení bylo kolem 14. hodiny. Až na jednoho pána který odstoupil a jednoho který zkoušku udělal v II. ceně jsme všichni udělali zkoušku v I. ceně:o) Všichni jsme nastoupili a rozhodčí nám předali desky s diplomem, PP a soudcovskou tabulkou. Poblahopřáli nám a mohli jsme vyrazit směr domov:o)
Rozhodčí: Ing. Michaela Martinů
Počet bodů 96 ze 100 - prospěl na Výbornou
Hlavní rozhodčí: M. Vinklárek
Rozhodčí: p. Pacovský,
Hodnocení: I. cena - 137 bodů
Na zkoušku vloh jsem Sama přihlásila už dávno a po nečekaně úspěšně složené zkoušce BZH jsme to brali jen jako trénink a buď se zadaří nebo ne. Byli jsme domluveni ještě s naší kamarádkou Gábinou a její jack russel teriérkou Čárou, že do toho půjdeme spolu. První úkol bylo najít místo srazu, které podle mapky mělo být Sedlci u Líbeznice. Z domava jsme to měli kousek, a tak jsme se hezky vyspinkali do růžova. Sedlec se malá vesnice, ale najít v něm jednu restauraci, tak to nebylo tak jednoduché. Objedla jsem snad celou vesnice a nikde nic. Až při druhém kolečku jsem konečně uviděla velký dvůr se spousty aut. První úkol splněn. Všude byli samí myslivci v zelených oblecích a já jediná jsem tam přijela v džínách, ale snažila jsem se a měla jsem aspoň zelenou bundu. Naštěstní Gábina přijela kousek předemnou, a tak jsem se potkali na parkovišti. Šli jsme ještě vyvenčit ty naše lovce a v 8 hodin jsme šli na přejímku do zmíněné restarace, kde jsme si dali ještě teplou polévku na zahřátí. Kolem 9 hodiny byl nástup všech účastníků zkoušek, představení rozhodčích a slavnostní fanfára. Pak jsme si každý vylosovali číslo pod kterým budeme nastupovat do zkoušky. Já jsme si vytáhla číslo 23, což bylo předposlední číslo. Na zkoušku se nás sešlo 24 psů a vůdců. Pak jsme byli rozděleni do skupin po 8 lidech. Já jsem naštěstí zůstala ve skupině s Gábinou. Dále v naší skupině byli jezevčíci, křepelák, bígl, border terier a jack russel. Páni rozhodčí nám popřáli hodně štěstí a jeli jsme na místo zkoušky. Nejeli jsme daleko, ale co mě trochu překvapilo, že jsme přijeli na pole. Celá zkouška se totiž odehrávala na poli. První disciplínou bylo slídění, stopa živé zvěře, reakce na výstřel a poslušnost. Jelikož jsem na poli vyrušili stádo srnek začínali jezevčíci a křepelák, protože potřebovali vyzkoušet hlasitost. A tak šel jako první jezevčík. Panička ho vypustila z vodítka a jezevčík neváhal ani chvilku a byl v trapu. Když po 15 minutách stále lítal za srnkama, ale hlásil, rozhodčí zavolali dalšího jezevčíka. Další jezevčík si chvíli zaslídil, pak zjistil, že v dálce pobíhají srnky a byl také v trapu. Jezevčíci byli opravdu neúnavní lovci a srnky neustále pronásledovali a hlásili. Paničky se také pořádně naběhali, ale nakonec svoje miláčky odchytli a mohlo se pokračovat. Další na slídění nastoupil křepelák. Byla to nádhera ho sledovat, protože křepelák ukázkově slídil z prava do leva a nazpět. Ale pak také spozoroval srnky a páníčkovi utekl. Když je párkrát prohnal po poli vrátil se poslušně k páníčkovi. Pak jsme nastoupili my ostatní teriéři a bígl. Srnky radši zmizeli z dohledu, protože asi usoudili že dnes už toho pohybu měli dost. Jack ruselové, bígl a border byli moc šikovní a slídění zvládli. Nakonec jsem nastoupila já se Samem. Sama jsem pustila z vodítka. Chvíli koukal a nechápal že je najednou volný. Ale pak se spamatovala a začas slídit. Po chvíli narazil na stopu zajíce a tak se po ní vydal. Vyslídil zajíce, který se dal samozřejmě na útěk. Sam chvíli utíkal za ním, ale pak se na moje volání obrátil a přišel zpět. Při té příležitosti ještě byla vyzkoušena reakce na střelbu, ale Sam byl na střílení zvyklí, takže jsem to měli za plný počet bodů. Pak jsme ještě slídili. Ale Sama to moc nebavilo, protože vidět, že nikde nic není a trochu víc než slídění ho zajímali myšičky a díry v poli. Kvůli tomu jsme dostali (naštěstí) sníženou známku a slídění jsme měli za 3 body. Stopu živé zvěře za 4 body, poslušnost za 3 body a reakci na střelbu za 4 body. Pak následovala další disciplíny a to stopa vůdce. V této disciplíně jsem Samovi opravdu věřila, protože rád čmuchá a při tréninku mě vždycky bez problému našel. Ale tady to bylo trochu jiné. My jsme trénovali jen v lese, ale tady byla první část stopy na poli a pak teprve se šlo do lesa. Jeden z rozhodčích podržel psa a s paní rozhodčí jsme se šli schovat do lesa. Pak byl Sam vypuštěn, ale nevím jestli kvůli větru nebo proč, sešel o kousek ze stopy a v lese už tu stopu necítil. Takže tam začal pomateně pobíhat a nemohl mě najít. Ale netrvalo dlouho a nakonec mě přece jen vyčmuchal. Ale protože to nebylo rovnou za nosem, dostali jsme jen 2 body. Jako v této disciplíně jsem Samovi věřila a trochu mě sklamal, další jsem se trochu bála, protože Sam je v lese jako utržený ze řetězu. Další a poslední disciplínou bylo vodění na řemeni. Tentokrát předposlední číslo bylo výhodou, protože jsem viděla ostatní jak si počínají a Sama jsem mohla trochu usměrnit. Když jsme přišli na řadu, Sam šel krásně u nohy. Trasu v lese jsme prošli naprosto v pohodě a Samík se choval opravdu skvěle. A tak jsme vodění na řemeni měli za 4 body:o) A to byla konečně poslední disciplína a jelo se zpět do restaurace. Zde jsme dali psy odpočívat a sami si došli na oběd. Vařili tu opravdu skvěle a řízek s hranolkama byl opravdu vynikající. Rozhodčí mezi tím napsali všechny formality a výsledky a kolem 16 hodiny bylo vyhlášení. Všichni dostali krásné diplomy s plemenem svého psa. Sam zkoušku vloh udělal v I. ceně v celkovém počtu 137 bodů. Byl to skvělý výsledek, který jsem vůbec nečekala. Ale povedlo se. Zkoušku udělalo 21 psů a většinou v I. ceně. Gábina s Čárou také byli úspěšné a zkoušku měli také v I. ceně. Všichni jsme měli ohromnou radost jaké máme šikovné psy. Ale přece teriéři by to měli mít v sobě. Vždyť to jsou lovci. Bohužel ne všichni jim jejich přirozené vlastnosti dovolí rozvíjet. Dnesní zkouška se opravdu povedla a všichni byli moc fain a počasí nám také přálo.
Hlavní rozhodčí: F. Matějka
Rozhodčí: p. Pacovský, p. J. Brummer
Hodnocení: I. cena - 212 bodů, CACT, Klubový vítěz CCT
Rozhodčí: Stanislav Skála
Naše úplně první zkoušky. Výstav máme za sebou hodně, ale zkoušku z poslušnosti, kde jsem měl předvést, že aspoň trochu poslouchám, tak to je novinka. Panička z toho byla už od ráno dost nervózní. Ráno jsme normálně vyrazili, ale trochu jsem se divil, že tak brzo ráno jedeme na cvičák. Byli tu všichni naši kamarádi - pudlice Rona s Janou, patterdelí slečna Darby s Janou, husky Pepa s Dominikou a velká bíla špiclice Ambra s Jiřkou. Ještě dorazil jeden neznámý německý ovčák. Zkoušky začaly kolem 9 hodiny. Při nástupu nás pan rozhodčí pozdravil a jako první začínal německý ovčák, který odjel na stopy. Asi za 30 minut se vrátili a mohla začít naše poslušnost. Jako první jsem šel já s paničkou. Panička byla tak nerozvózní, že při hlášení panu rozhodčímu zapomněla říct, jak mě přivolává. Když chybu napravila mohlo se začít. Nejdřív jsem byl vypuštěný a jelikož bylo na cvičáku opravdu hodně pachů utekl jsem od paničky předpisově daleko. Pak mi panička dala povel Ke mně, který jsem zvládl v pohodě. Dále nasledovala chůze u nohy a obraty za pochodu. Takto jsme obešli celý cvičák. Na druhé straně než jsme vyšli jsem udělal sedni, lehni a obraty na místě. Myslím, že se mi povedly hezky a panička se také tvářila spokojeně. Ale pak to už tak moc hezké nebylo. Šlo se totiž na aport. Panička si vzala aportík a odhodila ho asi tak 10m daleko. Já jsem pro něho běžel a i ho přinesl paničce až pod nohy, ale tam jsem ho upustil a čekal odměnu, jak jsem byl šikovný. Sice to nebylo předpisové, ale i tak jsem dostali nějaké bodíky. No a ještě jednou jsem perlil. Následovalo odložení za chůze. Ale myslím, že to byla chyba moje i paničky, protože mi nedala dost důrazný povel k lehni, zůstal jsem tam stát. Panička byla na mě trochu naštvaná, protože tento cvik jsem vždycky zvládnul, ale dnes se mi prostě nechtělo. No stane se. Ale hlavně jsme to měli za sebou a šel jsem na dlouhodobé odložení. Z toho měla panička strach, ale já jsem si řekl, že musím napravit to odložení za chůze a celou dobu co cvičil husky Pepa jsem ležel a ani jsem se nehnul. Takže odložení byl nakonec náš nejlepší cvik za 10 bodů. Panička si už oddychla, protože jsme měli poslušnost za sebou. Pak už jsme se jen dívali jak to jde ostatním a musíme říct, že všichni byli moc šikovní. Také jsme to všichni udělali:o) Pak následovali obrany něm. ovčáka, protože dělal trochu jinou zkoušku ZM, a pak jsme šli ještě na speciální cviky. Jako první bylo odvolání od lidí hrajících si s míčem a psů. Všechny speciální cviky se dělali v košíku. Odvolání jsem zvládnul na jedničku. Vůbec mě ty lidi a psi nezajímali. Pak se hodnotilo chování psa ve skupince lidí. Já lidi miluji, takže tohle byla disciplína pro mě. Také bez problémů a poslední speciální cvik byl, že mě panička nechala uvázaného u plotu, sama se šla schovat za stan a kolem mě procházela skupinka lidí. Ale lidi jsem znal a panička byla také nedaleko, takže také jsem to zvládnul. Všichni jsme se vystřídali a všichni jsme i speciální cviky zvládli. Pak už z nás všech psů a páníčků spadl stres, protože jsem to měli za sebou. Pan rozhodčí šel zapsat výsledky zkoušek do našich PP. Netrvalo to dlouho a pak byl opět nástup při ukončení zkoušek. Pan rozhodčí nám všem pogratuloval, protože jsem všichni zkoušky splnili. Všichni jsme z toho měli veeelkou radost, protože jsme opravu dlouho a tvrdě trénovali.
